Desinfekce ultrafialovým zářením patří mezi technologie, které jsou v poslední době stále častěji používány pro zkvalitnění technologie úpravy pitné a bazénové vody. Princip desinfekce spočívá ve fotochemickém poškození RNA a DNA, proteinů, enzymů či jiných biologicky významných makromolekul.

Účinnost desinfekce je závislá na dávce UV záření, typu použité UV lampy a jejich uspořádání vzhledem ke směru proudění pitné, resp. bazénové vody. Pro správný výběr vhodného typu UV zařízení je nutné stanovit a zaručit potřebnou dávku UV záření, závislou na průtoku a kvalitě vody z hlediska její propustnosti, tj. koncentraci a typu rozpuštěných a nerozpuštěných látek, které ovlivňují odraz či pohlcení UV záření.

Nízkotlaké monochromatické UV lampy vyzařují UV záření o vlnové délce 254 nm, intenzita vyzařované UV energie je pouze v jedné hladině a je silně závislá na teplotě upravované vody a hodnotě průtoku. Výsledkem toho je, že tento typ nízkotlakých UV lamp má pouze germicidní účinky.

Možnost kombinace UV záření s dalšími technologiemi úpravy vede k dosažení vysoké jakosti vody. Výhodou je snížení provozních nároků, resp. úspora dávkované chemie a bezpečný i snadný provoz v automatickém režimu. Nevýhodou je možnost vzniku sekundární kontaminace, samotné UV záření tedy není vhodné používat k hygienickému zabezpečení. V praxi se proto kombinuje např. s chlorováním.